První domény s koncovkou CZ začaly vznikat v souvislosti s rozdělením bývalého Československa 1. ledna 1993. V té době však slovo Internet téměř nikdo nevypouštěl z úst. Byl to jen zkušební projekt na půdě technických vysokých škol a měla k němu omezený přístup pouze skupina lidí v pražském technickém institutu ČVUT a také ve VŠCHT. Od roku 1993 do roku 1999 české domény druhé úrovně spravovalo výpočetní středisko VŠCHT (Vysoké školy chemicko technologické v Praze), které hradilo i náklady na registraci a samotný provoz registrační platformy včetně databáze.

Od prvního září roku 1999 přechází registrace a správa domén pod CZ.NIC. Ovšem již od roku 1997 se do té doby přísné podmínky pro přidělování domén uvolnily i pro fyzické osoby. Pořídit vlastní doménu na přelomu nového milénia však nebyla levná záležitost, teprve počínaje rokem 2007, kdy byl uveden do provozu registrační systém FRED, začaly ceny domén výrazně klesat. Dnes si svou vlastní doménu zaregistrujete za méně než 200 korun na rok.

Pravidla pro registraci domény

Musíte mít jasno v doménovém jménu, to může být složeno pouze z kombinace písmen, číslic, případně s pomlčkou, která ale musí být pouze uvnitř názvu (nesmí být na začátku nebo na jeho konci). Délka jména musí mít maximálně 63 znaků. Dodržíte-li tato pravidla, musíte pak ověřit, zda je doména volná, to zjistíte vstupem do registru doménových jmen WHOIS.

Doménu si pak můžete nechat zaregistrovat  u některého z tzv. „registrátorů“, to jsou subjekty, které mají vstup do registračního systému, přitom samotný NIC.CZ registraci domén neprovádí. Registrátorů je v ČR asi třicet, přičemž každý z nich eviduje a provádí registrace domén za jinou cenu. Jakmile nějakého z nich vyberete, uvedete kontakt na sebe, jakožto držitele domény, a pak musíte určit, kdo může provádět změny v údajích a v technickém nastavení domény. Pokud uvažujete o vlastní doméně a poskytovateli webových stránek současně, můžete vybrat firmu, která řeší jak její registraci, tak i prostor pro váš web.