Oním v titulku zmíněným zabavením dětí – jak jste se snad už dovtípili – nemám na mysli, že by měl někdo někomu děti zabavit ve smyslu sebrat. Na to tu máme, pokud už není vyhnutí, policii nebo sociálku, a to nejsou právě ti, kdo by děti zabavili v tom smyslu slova, v jakém je to míněno zde.

Oním zabavením dětí je zde míněno to, jakou jim připravit kratochvíli, aby se při pořádání nějaké té akce, dejme tomu narozeninové oslavy, nenudily.

Těch způsobů, jak už zaznělo, je celá řada. A proto by bylo poměrně nešťastnou volbou takové profesionální nabídky nevyužít. Protože si sice i leckdo z nás může připadat dost vtipný, jenže kdyby chtěl děti bavit, mohl by náhle pohořet na celé čáře. Protože co přijde vtipné jednomu, to může být nudné, ne-li přímo trapné, pro někoho jiného.

Než nechat děti napospas takovému rádoby amatérskému komikovi nebo sobě samotným (což by ve většině případů také nedopadlo nijak extra), je vhodnější vybrat si profesionála, který se o zábavu postará.

Takovým „bavičem malých dětí“ může být dejme tomu kouzelník. Někdo, kdo ovládá pochopitelně jenom nějaké ty šikovné triky, jenže děti z toho ještě nemají na rozdíl od nás velkých rozum a tudíž nejednou i ztuhnou v němém úžasu z toho, co všechno je také možné. I když je to ve skutečnosti logicky nemožné. Takovému a proč mu tedy takovou možnost nedat, že?

A pokud pak kouzelníkovi zrovna neholdujeme, lze vzít zavděk i jeho kolegou. Čím myslím kolegu co se týká zábavy, nikoliv čarování. Protože tento na rozdíl od kouzelníka působí třeba i zcela neohrabaným a nešikovným dojmem, jakkoliv to musí být vskutku jenom dojem, má-li dotyčný odvést dobrou práci.

Tímto kolegou mám na mysli nějakého toho klauna alias šaška. Ovšem výhradně toho, který ze sebe šaška jenom dělá, a nikoho, kdo ve skutečnosti šašek je. Protože hraným šaškům se děti zasmějí, zatímco ti skuteční bývají spíše k pláči.

A když neuspěje žádný ze zmíněných bavičů, je nakonec možno slavící děti i zmalovat. Opět nikoliv v tom smyslu, který vás napadl, tedy ohnout je přes koleno a vyplatit vařečkou, nýbrž ve smyslu pomalovat jim třeba tváře nějakou nezávadnou barvou tak, že se s nich stanou zvířátka nebo jejich oblíbené postavy.

Což určitě zabere. Protože děti jsou rády, když jsou za šašky. Na rozdíl od většiny dospělých ve většině životních situací.